Daňové změny v roce 2019: Chaos a krok zpět

Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se budou měnit daňové povinnosti od roku 2019. Změny mimo jiné zahrnují zrušení superhrubé mzdy u zaměstnanců a zvýšení sazby daně z příjmů fyzických osob. Dotknou se i OSVČ nebo společníků a akcionářů právnických osob. Živnostníci by si nárůst daňové povinnosti mohli kompenzovat započítáním ¾ zaplaceného pojistného do výdajů. Tyto plánované kroky však vrací český daňový systém zpět do roku 2007.

Přeplatek jako dílčí základ daně

Novela zákona plánuje zvýšení sazby daně na 19 %, zároveň ale přináší možnost, při které si OSVČ může jako výdaj uplatnit ¾ zaplaceného pojistného v příslušném zdaňovacím období (maximálně však do výše ¾ z maximálního vyměřovacího základu). Tato možnost se týká jak měsíčních záloh na pojistné, tak případných doplatků pojistného za předchozí zdaňovací období.

Pokud bude mít OSVČ na zálohách pojistného za předchozí zdaňovací období přeplatek, bude se tento přeplatek brát jako příjem příslušného zdaňovacího období, ve kterém se poplatníkovi vrátí. Tím pádem se navýší základ daně za toto období.

Tento princip přeplatků a doplatků vrací systém zdanění do roku 2007, kdy se přeplatek na pojistném bral jako příjem. V té době bylo totiž také možné zaplacené pojistné uplatnit jako výdaj.

Ministerstvo financí tento krok obhajuje tím, že současné nastavení není spravedlivé. Rozdíly vidí především ve zdanění příjmů ze zaměstnání (20,1 % daň + 45 % pojistné) a podnikání (15 % daň + 42,7 % pojistné).

Základ daně se bude složitě dopočítávat

V současnosti je vedení daňové evidence u OSVČ poměrně jednoduché. Stačí sečíst příjmy daného období příjmy, použít výdajový paušál a z čistých příjmů vypočítat zdravotní a sociální pojištění i daň. V případě, že budou živnostníci chtít pojistné od roku 2019 jako výdaj uplatnit (a půjde to i v případě, kdy používají výdajové paušály), se jim vypočítání dílčího základu daně značně zkomplikuje. Pro podnikatele, kteří si byli zvyklí vést daňovou evidenci sami, to bude bezpochyby zátěž navíc.

Zvýšení daní se dotkne i příjmů z akcií

Pokud máte příjmy plynoucí z převodu cenných papírů nebo převodu obchodních podílů, zákon je posuzuje jako tzv. ostatní příjmy. I pro ně by měla od roku 2019 platit vyšší daň.  Zůstává zachovaný časový test pro osvobození takového příjmu, a to vlastnictví akcií více než 3 roky nebo 5 let v případě podílů v obchodní korporaci.

Navýšení se nebude týkat jen některých příjmů z kapitalového majetku, napříklda dividend, podílů na zisku nebo úroků ze spořících účtů.

Vyšší daně pro pronájmy

Zvýšení daní se dotkne i příjmů z pronájmu.  Budou si tím pádem muset nájemníci připlatit? Podle Ministerstva financí ne, navýšení daně se dle jejich odhadů dotkne přibližně jen 2 % poplatníků. Do této skupiny spadají lidé, kteří nemají příjmy ze zaměstnání nebo podnikání a vydělávají pouze prostřednictvím vlastněných nemovitostí nebo kapitálového majetku.

Tato úvaha ministerstva však dle našeho názoru postrádá logiku. Návrh zákona přeci nemluví o tom, že by lidé s příjmy z jiných činností měli daň z pronájmu zdanit nižší sazbou. I jich se dotkne navýšení z 15 na 19 procent. Je tedy zcela nepodstatné, jestli mají příjmy z pronájmu 2 % nebo 20 % poplatníků. Dotkne se všech, a pokud si budou chtít udržet současný čistý příjem, budou muset jít s cenou nájemného nahoru.

Tři sazby daně

Zákon však nepočítá pouze se zvýšením základní daňové sazby, přináší i sazbu druhou. Ta by měla nahradit dosavadní solidární daň a být ve výši 24 %. Danit se ní budou příjmy osob, které v daném roce přesáhnou 1,5 milionu korun. Zároveň počítá se zachováním třetí daňové sazby ve výši 15 % pro srážkovou daň u některých příjmů. Tou se budou zdaňovat například příjmy rezidentů z podílu na zisku obchodní společnosti či podílového fondu, nebo některé příjmy daňových nerezidentů.

Potřebujete zkrotit daně? Obraťte se na nás