Digitální daň: Jak se dotkne podnikatelů?

Ministerstvo financí plánuje zavedení jednotné digitální daně na vybrané internetové služby poskytované v ČR. Dotknout by se měla především velkých globálních společností, jako je Google nebo Facebook. Jaký bude ale její dopad na české podnikatele a spotřebitele?

Velcí světoví hráči

Digitální daň se bude týkat především těch společností, kterým plyne zisk z území České republiky, ale daní ho jinde. Podléhat ji tak budou všechny společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur ročně, jejichž obrat z Česka za kalendářní rok za uskutečněné zdanitelné služby činí minimálně 50 milionů korun. V návrhu zákona se počítá se 7% daňovou sazbou.

Jde o tzv. DST model digitální daně, který již dříve navrhla Evropská komise. Vztahovat se bude na následující internetové služby:

  • umisťování cílené reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní,
  • využití mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli,
  • prodej dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.

To ovšem znamená, že digitální dani nebude podléhat jen reklama prodávaná přes platformy Facebook, Instagram či Google, ale také další digitální služby, mezi které patří například Airbnb nebo Uber.

Do základu daně bude vstupovat jen část obratu za služby poskytnuté v ČR, zdaňovacím obdobím bude vždy kalendářní rok. Společnosti budou daň odvádět v měsíčních zálohách, přičemž splatná bude 3 měsíce od konce zdaňovacího období. Ministerstvo financí si od zavedení digitální daně slibuje příjmy do státního rozpočtu ve výši asi 4,8 miliard korun ročně.

Jak se daň dotkne českých podnikatelů a spotřebitelů?

Hlavním smyslem digitální daně je podle ministerstva financí narovnání podnikatelského prostředí, kdy české společnosti za služby poskytované na našem území u nás musí platit daně, zatímco ty globální nikoli. Skutečně ale budou její dopady na české společnosti jen pozitivní?

Pokud se podíváme na oblast online reklamy, existují u nás tři hlavní platformy, které mohou podnikatelé využívat. Český je z nich přitom jen Seznam, další dvě, Google a Facebook, spadají mezi globální společnosti, kterých se dotkne digitální daň. Vyšší zdanění příjmů, které těmto platformám z Česka plynou, pro ně logicky bude znamenat snížení jejich marže. Samozřejmě bude záviset na rozhodnutí těchto společností, jak si s nastalou situací poradí. Můžeme ale očekávat, že se značné části svého zisku nebudou chtít dobrovolně jen tak vzdát. To bude znamenat jediné – navýšení cen za poskytované služby.

Daňovou zátěž tak nepřímo přenesou na české podnikatele, kteří jejich služby cílené online reklamy využívají. Těm tak vzrostou náklady na propagaci a najednou budou stát před stejným dilematem – buďto zvýšit ceny, nebo se připravit o část zisků. Pokud u nich vyhraje první varianta, bude to mít samozřejmě negativní dopad v podobě zvýšení cen pro koncové spotřebitele.

Podobný scénář přitom můžeme očekávat u služeb Airbnb a Uber. Provozovatelé těchto platforem budou muset v reakci na zavedení digitální daně své služby v Česku patrně zdražit. Podnikatelé, kteří je využívají pro poskytování služeb koncovým zákazníkům, budou muset reagovat taktéž zvýšením svých cen.

Kdo na digitální dani tedy ve skutečnosti vydělá a kdo ne, ukáže až čas. Moudřejší bychom měli být už v druhé polovině roku 2020, na kdy se zavedení digitální daně plánuje.

 

 

 

Ohodnotit článek