Jaký dopad bude mít brexit na české podnikatele?

Termín odchodu Velké Británie z Evropské Unie se nezadržitelně blíží. K brexitu dojde 29. března 2019 a ani teď se ještě neví, za jakých podmínek se tak stane. Čeští podnikatelé, kteří do Velké Británie vyvážejí své zboží, nebo od britských partnerů produkty odebírají, tak stále žijí v nejistotě ohledně budoucnosti. Pojďme se ale na možné dopady brexitu na české obchodní společnosti podívat blíže.

Měkký nebo tvrdý brexit?

Nejistota vychází zejména z toho, že se Velká Británie s Evropskou unií dosud nedohodly na podmínkách smlouvy o vystoupení Británie z EU. Tuto smlouvu je přitom potřeba vyjednat během říjnového, nejpozději prosincového summitu, aby ji stihl schválit britský parlament i další evropské země. V případě dosažení dohody se očekává zachování možností volného obchodu, pohybu zboží a osob. Pravidla vnitřního trhu by měla platit minimálně po dohodnuté přechodné období, tedy do konce roku 2020.

Čas se však krátí a možná dohoda se jeví býti v nedohlednu. Evropské společnosti se tak připravují na druhou a o mnoho horší variantu, tzv. tvrdý brexit. Ten by znamenal změnu podmínek ze dne na den. Bez jakéhokoli přechodného období by začala platit cla, byly by zavedeny celní kontroly, ale mohlo by dojít i k opuštění jednotného systému DPH.

Česko bude pátou nejpostiženější zemí

Ačkoli je pro nás Velká Británie geograficky vzdálenější zemí, po Německu a Slovensku je naším třetím nejvýznamnějším exportním trhem (podle celkové bilance vzájemného zahraničního obchodu). Z hlediska vyváženého zboží je Velká Británie pátým největším odbytištěm českého zboží a služeb, kam v loňském roce směřoval 4,92 % našeho exportu. České společnosti do Británie loni dodaly zboží za více než 200 miliard korun. Některé analytické společnosti proto uvádějí, že by v případě tvrdého brexitu bylo Česko pátou nejpostiženější členskou zemí EU.

Hraniční kontroly a clo

Britský parlament vydal v létě první várku technických opatření pro případ, že by k tvrdému odchodu Británie z EU došlo. Podle něj by se měly státy EU skutečně připravit na obnovu celních kontrol. Ty samozřejmě přinesou výrazné dopady na dopravu a také nárůst byrokracie při dovozu produktů do Británie.

Pro české podnikatele to může znamenat problém a měli by si znovu pozorně pročíst podmínky stávajících smluv se svými britskými partnery. To, co bylo dříve lehce splnitelné, se po zavedení celních kontrol může stát celkem zásadní překážkou. Především lhůty pro dodání zboží se mohou kvůli kontrolám značně protáhnout a ty kratší nebude pravděpodobně možné splnit. Nehledě na to, že delší doba na cestě samotnou dopravu prodraží z hlediska vyšších mzdových nákladů na řidiče a nákladů na celní zástupce.

Dražší produkty

A to nemluvíme o samotném clu, které by zvýšilo náklady na dovoz českého zboží do Velké Británie. Britští obchodníci by kvůli němu museli buďto zdražit, čímž by se snížila konkurenceschopnost českých produktů vůči domácím, britským výrobkům, nebo by si museli ukrojit větší část své marže. Zvýšení cen kvůli dopravě a clu ovšem platí i opačně a dotklo by se také podnikatelů, kteří do Česka dovážejí a prodávají zde britské produkty.

České společnosti zakládají britské pobočky

Podle CzechTrade počet českých podnikatelů zakládajících společnosti ve Velké Británii po oznámení brexitu neklesl, spíš naopak. České společnosti se snaží riziko tvrdého brexitu snížit tím, že na ostrovech zakládají své pobočky. Jde samozřejmě především o technologické a IT společnosti, výrobní podniky se budou do Británie přesouvat jen těžko. V budoucnu by to navíc mohl stížit i fakt, že při tvrdém brexitu nebudou již moci klienti z EU využívat služeb britských investičních bank.

Část českých podnikatelů v brexitu vidí ale také příležitost. Podle jejich názoru Británie po odchodu z EU rychle uzavře obchodní dohody se třetími zeměmi, protože už nebude svázána unijní politikou. Pravděpodobně v nich dosáhne na výhodnější podmínky, než které má EU. Přes Británii by se tak české společnosti mohly dostat na trhy, na které doteď z důvodu celních nebo jiných bariér nemohly.

A co daně?

Velká Británie má s Českou republikou uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ta je postavena na jednotném modelu OECD, takže by se brexit neměl jejího výkladu jakkoli dotknout. Nejistý je však postoj Británie k evropským směrnicím, které upravují přímé daně a které např. umožňují osvobodit od daně příjmy plynoucí z vyplácených podílů na zisku, úroků nebo licenčních poplatků mezi mateřskou a dceřinou společností, popřípadě jinak spojenými osobami v rámci EU. Pokud by se tyto směrnice ve Velké Británii přestaly uplatňovat a nebyly adekvátně nahrazeny, podléhaly by výše uvedené příjmy méně výhodné srážkové dani.

Stejný scénář by mohl platit pro evropské právo pro oblast DPH. Pokud by Velká Británie odstoupila od uplatňování směrnic, mohla by aplikovat svou vlastní legislativu a nastavit sazby daně, rozsah osvobození nebo předmět DPH zcela podle svého uvážení. V některých oblastech by pak mohlo dojít ke kolizím mezi britskou a evropskou legislativou, která by mohla vést ke dvojímu zdanění, respektive nezdanění.

Ačkoli jsou dopady zatím značně nejisté, čas, kdy se dozvíme, jestli bude odchod Británie z EU měkký či tvrdý, se nekompromisně krátí. Jasno bude nejpozději do konce roku, kdy uvidíme, jestli se černé scénáře naplní.

Potřebujete pomoci se založením společnosti ve Velké Británii? Obraťte se na nás