Evidence svěřenských fondů a jejich skutečných majitelů

Evidence skutečných majitelů, která v Česku vznikla k prvnímu dni roku 2018 a o níž jsme psali už v našich předchozích článcích, se kromě obchodních společností dotkne také svěřenských fondů. I ty musí podle novely zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu do evidence nahlásit své reálné vlastníky. Má se tak předcházet praní špinavých peněz a daňovým únikům, které by mohly vzniknout při nejasných vztazích u svěřenských fondů.

Fondy musí o skutečném majiteli vést záznamy

Všechny svěřenské fondy musí od tohoto roku vést a uchovávat aktualizované záznamy o svých skutečných majitelích, a to po dobu 10 let. Kromě toho je musí zapsat do evidence skutečných majitelů a doložit, proč jsou za skutečné majitele považováni. Zákonem danou povinnost svěřenský fond splní například prohlášením svěřenských správců o skutečném majiteli a důvodech, pro které je za skutečného majitele považován. Toto prohlášení se pak předkládá krajskému soudu při zápisu údajů do evidence skutečných majitelů.

Informace v evidenci jsou neveřejné

Skuteční majitelé svěřenských fondů jsou vedeni ve stejné evidenci jako skuteční vlastníci právnických osob. Tato evidence je neveřejná a přístup do ní mají jen orgány veřejné moci v případech stanovených zákonem, zejména pro potřeby trestního řízení. Svěřenské fondy tak mají povinnost své skutečné majitele do evidence nejen nahlásit, ale průběžně hlásit jakoukoli změnu, která by se vlastníků týkala. Dále musí doložit, proč jsou právě tyto osoby považovány za skutečné majitele.

Kdo je skutečným majitelem svěřenského fondu?

U svěřenských fondů platí stejná definice jako u obchodních korporací. Skutečným majitelem je fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv ve svěřenském fondu.

Stejná pravidla jako u obchodních společností platí pro svěřenské fondy i pro způsob zápisu a rozsah sdílených informací o skutečných majitelích. O nich jsme se blíže rozepisovali v našem minulém článku.

Zavedení evidence svěřenských fondů

Kromě evidence skutečných majitelů pak první den roku 2018 vznikla také samotná evidence svěřenských fondů. Tato nová evidence, do které jsou zapisovány všechny svěřenské fondy, po boku vyšší transparentnosti a posílení právní jistoty svěřenských fondů, značně usnadňuje jejich praktické fungování. Svěřenští správci si díky ní totiž k uzavírání smluv a zastupování fondu vystačí jen s výpisem z této evidence. Až do jejího zavedení bylo přitom k uzavření jakékoli smlouvy (např. o pojištění, bankovním účtu nebo dodávce energií) potřebné prokázat, že je konkrétní majetek předmětem svěřenské správy a že je správce oprávněn fond zastupovat. To se obvykle dělalo pomocí předložení statutu o zřízení fondu či výpisem z něj – to tedy již není třeba.

Evidence svěřenských fondů je narozdíl od evidence skutečných majitelů veřejná (podobně jako např. Obchodní rejstřík). Zapsat se do ní musí svěřenské fondy nebo obdobná zařízení působící na území České republiky (tedy i zahraniční svěřenské fondy). Svěřenské fondy, které vznikly před 1. 1. 2018, měly povinnost zaevidovat se do 6 měsíců. Fondy založené po 1. 1. 2018 nově přímo vznikají až zápisem do Rejstříku svěřenských fondů.

Poplatky

Řízení ve věcech zápisu svěřenského fondu do rejstříku, jeho změny či výmazu je narozdíl zápisu do evidence skutečných majitelů osvobozeno od soudního poplatku. Zápis skutečných majitelů fondu do příslušné evidence je zpoplatněn částkou ve výši 1 000 Kč. Stejně jako v případě obchodních korporací jsou od poplatku osvobozeny fondy, které vznikly před 1. 1. 2018 a které své skutečné vlastníky zapíší do 1. 1. 2019.

Potřebujete pomoci se zápisem svěřenského fondu? Kontaktujte nás