Jak na dary z pohledu účetnictví a daní

Chystáte se jako společnost darovat finanční obnos či nějakou věc potřebným? Nebo byste si rádi udělali oko u obchodních partnerů? Co vše lze považovat za dar z pohledu daňové uznatelnosti a jak se dary správně účtují? Pojďme se na celou problematiku podívat podrobněji. 

Co je to dar?

Z pohledu účetnictví se za dar považuje dvoustranný právní úkon provedený obvykle na základě darovací smlouvy. Dárce tímto úkonem dobrovolně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému danou věc převést do vlastnictví a obdarovaný ji přijímá. Důležitým aspektem daru je to, že za něj jeho příjemce neposkytuje žádné protiplnění. 

Darovat lze prakticky cokoli – finanční prostředky, drobné i větší movité věci, nemovitosti, ale i pohledávky a převoditelná majetková práva (např. licence, obchodní známky či patenty). K převodu daru je pro účely daňového přiznání a účetnictví vhodné sepsat darovací smlouvu. Ze zákona musí mít písemnou formu v případech, kdy je předmětem daru nemovitost či věc zapsaná ve veřejném seznamu, nebo když u movité věci nedojde k odevzdání a převzetí ihned po darování. Ale i v dalších případech je vhodné smlouvu jako důkazní prostředek sepsat v písemné podobě.

Dary a daně

Z hlediska daní jsou dary daňově uznatelné pouze v některých případech. Možnosti jejich uplatnění se přitom liší u fyzických a právnických osob. Fyzická osoba si může od základu daně odečíst bezúplatná plnění, pokud přesáhnou 2 % ze základu daně, nebo činí alespoň 1 000 Kč. Maximálně si může takto odečíst nejvýše 15 % základu daně. U právnických osob musí být hodnota darů (v součtu) minimálně 2 000 Kč a odečíst si mohou maximálně 10 % ze základu daně již sníženého o položky odčitatelné od základu daně (daňové ztráty z minulých let, odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání).

Jaké dary lze tedy odečítat od základu daně? Dle zákona to jsou:

• dary poskytnuté právnickým osobám se sídlem na území ČR,
• dary právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona o veřejných sbírkách,
• dary obcím, krajům, organizačním složkám státu, a to pro následující účely:
  • na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely,
  • kulturu, školství, policii, požární ochranu,
  • podporu a ochranu mládeže,
  • ochranu zvířat a jejich zdraví,
  • sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární nebo charitativní účely,
  • účely náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti,
  • účely tělovýchovné a sportovní,
  • podporu politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost,
• dary poskytnuté fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR:
  • které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,
  • které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách,
  • na zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích – nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
  • na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu,
  • na majetek usnadňujícím těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,
  • které jsou poživateli invalidního důchodu – na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami.

Jako odčitatelnou položku je možné využít i dar na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor. 

Reklamní předměty a sponzoring

Je možné za dar považovat také reklamní a propagační předměty či dokonce sponzorský dar? Reklamní či propagační předmět je možné do daňově uznatelných nákladů zahrnout, pokud:

1. je opatřen obchodní firmou nebo názvem propagovaného zboží nebo služby,
2. jeho hodnota je maximálně 500 Kč (bez DPH)
3. není předmětem spotřební daně (s výjimkou tichého vína).

Darování předmětů s vyšší hodnotou nebo nesplňující uvedené podmínky je třeba již považovat za daňově neuznatelný náklad spadající do nákladů na reprezentaci.

Jak je to u sponzoringu? Pokud poskytnete finanční částku či výbavu například hokejovému či fotbalovému klubu, je možné ji považovat za dar v případě, kdy za to nepožadujete žádné protiplnění. Jestli byste ale chtěli na oplátku na dresech či stadionu jako sponzor zveřejnit své logo, o dar se už nejedná.

Jak dar zaúčtovat

Z pohledu účetnictví je poskytnutý dar úbytkem aktiv. To znamená, že se dar vždy účtuje do nákladů. Je však potřeba rozlišovat, jestli šlo o dar peněžní či nepeněžní. Dary z finanční oblasti se zpravidla účtují do účtové skupiny Finanční náklady. Nepeněžité dary pak spadají do účtové skupiny Jiné provozní náklady. 

Jak ocenit nepeněžitý dar

V případě peněžitého daru je jeho hodnota daru zpravidla jasná. Jestli ale chceme darovat movitou či nemovitou věc nebo zdarma poskytnout službu, je potřeba pro účely účetnictví a daní stanovit hodnotu daru. 

Ocenění darů se řídí pravidly zákona o oceňování majetku. Ve speciálních případech jsou některé dary oceněny přímo v zákoně o daních z příjmu. Jsou to:

1. odběr krve nebo jejích složek – 3 000 Kč,
2. hodnota odběru orgánu od žijícího dárce – 20 000 Kč,
3. hodnota odběru krvetvorných buněk – 20 000 Kč.