Jak se dělá Právo v roušce

Partner kanceláře MONEUS Ondřej Málek se jako jeden z prvních připojil k projektu Právo v roušce, který bezplatně zpřístupňuje vzory právních vzorů a návodů veřejnosti a pomáhá tak firmám i jedincům v nelehké době koronaviru řešit právní problematiku. Jana Sedláková z advokátní kanceláře SEDLÁKOVÁ Legal si s Ondřejem povídala o tom, jak probíhala spolupráce s patnácti dalšími kancelářemi nebo o současně nejčastěji řešených daňových záležitostech. Kdo by čekal, že daňová sekce bude jednou z nejnavštěvovanějších?

Momentálně máte plné ruce práce. Jak šla vaše práce ruku v ruce s projektem Právo v roušce? Jaké pro vás bylo se do něj zapojit?

Máte pravdu v tom, že práce není málo. Je to dané tím, že vzniká spoustu dosud neřešených otázek. Na druhou stranu já jsem člověk, který má rád výzvy. Baví mě řešit něco, s čím jsem se doposud nikdy nesetkal. A to bylo právě i Právo v roušce. Když projekt vznikal, měli jsme na něj poměrně dostatek času. V počátcích krize, ve které stále jsme, klienti žili v nejistotě a nevěděli, co je čeká. Tudíž jsme pro ně nemohli pracovat v takové míře – vláda v té době neměla žádný konkrétní program. Ten se začal vytvářet až mnohem později. Iniciativa Právo v roušce pro mě tedy byla výzvou věnovat se něčemu úplně novému. Psali jsme právní vzory, které jsou využitelné pro široký okruh adresátů. 

Co všechno jste pro Právo v roušce dodali?

Na webu Práva v roušce najdete v sekci Daně kompletně všechno. V prvé řadě šlo o vzory, které jsou využitelné okamžitě. Reagovali jsme na nově vzniklou situaci a na výpadek cashflow, se kterým se teď daňové subjekty potýkají. Nejvíce využívaný vzor a nejvíce řešená problematika byla v posledním měsíci žádost o úpravu placení záloh na daň z příjmu právnických osob. V březnu, tedy v době, kdy krize začala, byla totiž splatná záloha na daň z příjmu právnických a fyzických osob. Pro mnoho klientů to mohlo (a stále může) představovat zátěž. Vypadly jim příjmy a lze očekávat, že i ve druhém kvartálu budou příjmy některých z nich velice nízké. S ohledem na to, že záloha, která se platila v březnu, bude splatná dle příjmů z tohoto roku, lze předpokládat, že by jim v příštím roce mohla být vrácena.

Jaké nejčastěji používané vzory, které jste vypracovali, si vybavíte?

V první fázi byla nejvíce využívaným vzorem určitě žádost o úpravu záloh. Na to následně reagovalo i ministerstvo financí, které plošně prominulo zálohu, která je splatná v červnu. Nicméně ta březnová stále zůstává. O její prominutí je stále možné požádat. Ze svých zkušeností můžu říct, že se k tomu správci daně staví vesměs velice pozitivně. Upravují placení záloh z března s tím, že zatím nevyhovují čistě z důvodu krize způsobené koronavirem k úpravě záloh v září a v prosinci.

Jaké je pro vás být schopný stíhat sledovat všechny daňové změny?

Mám z toho rozporuplné pocity. Můžu vnímat jednu rovinu jako právník – to znamená to, jakým způsobem je ústavně konformní představovat řadu opatření vůbec takovým způsobem. A pak je tu ještě rovina adresátů právních předpisů, tudíž našich klientů, kteří jsou ve velké nejistotě. Do ekonomiky se napumpovalo obrovské množství peněz a pak se objevila řada vyjádření představitelů vlády, která to chtěla krotit, pak naopak zase řada vyjádření, která šla úplně proti.

Nových zákonů je hodně a nejlépe se vyhlašují na tiskové konferenci nebo na Twitteru. Jaké to pro „daňaře“ je – slyšet, že se něco mění, a jen čekat?

K tomu mě napadá program Antivirus. Vláda přijala usnesení, které pouze říká, že program Antivirus slouží k podpoře zaměstnanosti. Zároveň jsou uzavírány dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce, ve kterých jsou stanoveny podmínky pro vyplacení tohoto příspěvku pro zaměstnance. Nicméně úřad práce si sám vydává něco, co označuje za metodiku, kterou považuje za závaznou pro všechny. Musíme si však uvědomit, že to není žádný právní předpis. Nemá takovou povahu a jediné podmínky, které jsou stanoveny pro program Antivirus, jsou obsaženy v samotné dohodě. A současná situace je tedy taková, že úřady práce v řadě případů odmítají vyplácet příspěvek na jednatele, kteří jsou v pracovněprávním poměru. Zpravidla tak činí s odůvodněním, že podle jejich metodiky nemůže být pracovní smlouva podepsána stejnou osobou za stranu zaměstnance i zaměstnavatele, což ovšem v dohodě, která byla uzavřena s Úřadem práce, obsaženo není. 

Co z toho tedy vyplývá?

To znamená, že za mě nárok na příspěvek u jednatele, který je v pracovněprávním poměru, existuje. Navíc je to podpořeno i tím, že ministr Havlíček se před několika týdny explicitně vyjádřil, že tyto osoby na to nárok skutečně mají. Byť si samozřejmě uvědomuji, že není ministrem práce a sociálních věcí. Na tom všem je vidět, že dochází ke konfliktům v tom, co se říká, kdo to říká a jak se vše průběžně vyvíjí. Panuje bohužel nejistota. A ta je samozřejmě způsobena i tím, že jsme se ocitli v něčem úplně novém. Na stranu druhou je otázka, jestli ti, kteří se těmto věcem věnují profesionálně, ať už třeba úředníci nebo představitelé vlády, by se neměli více zamýšlet nad tím, co dělají a co říkají. 

To určitě souhlasím. Každopádně ještě zpátky k Právu v roušce. Jak se vám spolupracovalo s celkem šestnácti dalšími advokátními kancelářemi?

Spolupráce byla příjemná a přátelská, a to i díky naší komunikaci, která probíhala v zákulisí. Všichni jsme na stejné vlně v tom smyslu, že jsme vytvářeli smysluplný projekt, který lidem opravdu pomáhá. Nesnažili jsme se propagovat sami sebe a své služby, ale opravdu pomoci těm, kteří byli koronavirovou krizí nejvíce postiženi a pro které může být složité nebo velice nákladné získat právní pomoc. 

Ozval se vám nějaký takový vděčný klient? Poděkoval vám někdo?

Musím se přiznat, že poděkování se úplně nedostavilo. Na druhou stranu se objevily dotazy vztahující se například k úpravě platby záloh, jak jsem už zmínil. Získali jsme zakázku týkající se promíjení pokut za opožděné tvrzení daně, což mohlo být způsobeno právě účastí na tomto projektu. Konkrétně my ve společnosti MONEUS jsme se většinou setkávali s jednoduchými otázkami, na které jsme byli schopni v rámci naší dobrovolné aktivity odpovídat celkem rychle. Za možnost účastnit se na projektu Právo v roušce chci poděkovat především Adamovi Škarkovi z advokátní kanceláře Vašíček a partneři, který nás s prosbou o zapojení se oslovil. 

 

I my vám moc děkujeme za rozhovor a za skvělou spolupráci.

Pokud si tento rozhovor chcete poslechnout v audio podobě, nalaďte podcast Právo v kostce.