Můžeme podávat přiznání k dani ve formátu PDF, nebo ne?

Nejvyšší správní soud v minulém měsíci rozhodl ve sporu společnosti Punktum a finanční správy. Rozepře se týkala formátu, ve kterém je možné podávat daňové přiznání. Punktum totiž v roce 2012 podala čtvrtletní přiznání k DPH před datovou schránku ve formátu PDF. Finanční úřad tento formát odmítl s tím, že přiznání musí být podáno buďto vytištěné, nebo elektronicky ve formátu XML. Ačkoli dal krajský soud za pravdu společnosti Punktum, finanční správa s ním nesouhlasila a podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. I ten ale souhlasil s tím, že měla finanční správa daňové přiznání ve formátu PDF přijmout. Znamená to tedy, že můžeme přiznání v tomto formátu podávat běžně?

Správné rozhodnutí

Pojďme se nejdříve podívat na to, proč Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak rozhodl. Podle něj totiž i přiznání ve formátu PDF podané přes datovou schránku plní svou roli úplně stejně jako jeho papírová forma a formát xml. Finanční úřad tedy neměl vyzvat společnost k opravě, místo toho měl údaje z formuláře do systému vložit ručně. Cituji: “Formát PDF je schopně splnit svoji funkci po obsahové stránce úplně stejně jako jiná technická podoba formuláře, se kterou naopak zákon výslovně počítá (formulář v papírové, tedy listinné podobě).”

Kdo o formátu přiznání rozhoduje

I na vzdory výše zmíněného rozsudku finanční správa tvrdí, že je možné elektronicky podávat přiznání i nadále pouze ve formátu XML. Problém ovšem je, že možné formáty daňových přiznání nestanovuje zákon či vyhláška, ale zveřejňují je úředníci na webu finanční správy.

Tato dokumentace ale není právním předpisem, protože finanční správa ani nemá pravomoc k tomu, aby jakékoli vyhlášky vydávala. Takovouto možnost může udělit zákon, ale jen Ministerstvu financí. Finanční správa sice může publikovat různé pokyny (např. pokyny řady D), ty ale slouží k harmonizaci procesů a postupů jednotlivých pracovišť finanční správy a pro samotné daňové subjekty nejsou jakkoli závazné.

Jinými slovy, současný stav určování možného formátu podání daňového přiznání není ústavně konformní. Tyto povinnosti totiž neukládá na základě zákona nebo jiného právního předpisu, se kterým by se mohli daňoví poplatníci seznámit prostřednictvím Sbírky zákonů.

Úplně stejně to přitom funguje například u podávání přehledů nemocenského pojištění. Zde totiž také neexistuje podzákonný právní předpis, který by strukturu XML souborů stanovil. Vše probíhá jen na základě dokumentace zveřejněné ČSSZ.

Co tedy rozsudek soudu znamená pro podnikatele?

Finanční správa tvrdí, že na stávající praxi nemá rozsudek žádný dopad. Zákony se totiž od roku 2012 změnily. Zatímco v roce 2012 jimi nebyla stanovena povinná elektronická podoba daňového přiznání plátce DPH, od 1. ledna 2014 tato povinnost platit začala a od 1. ledna 2015 se rozšířila na další skupiny daňových subjektů, zejména na majitele datových schránek.

V prohlášení finanční správy stojí: “Plátce DPH tak dnes již nemá volbu, zda učiní daňové přiznání na papírovém formuláři či elektronicky, na rozdíl od roku 2012. Proto vyjádření Nejvyššího správního soudu, že soubor formátu PDF je schopen “splnit svoji funkci po obsahové stránce úplně stejně jako jiná technická podoba formuláře, se kterou naopak zákon výslovně počítá (formulář v papírové, tedy listinné podobě)”, nelze prakticky aplikovat na většinu současných případů.” V § 72 odst. 4 daňového řádu je nyní navíc stanoveno, že pokud někdo podává tzv. formulářová podání (tedy i daňové přiznání) elektronicky, musí to provést výhradně ve formátu, který stanoví finanční správa.

S tím ale rozsudek Nejvyššího správního soudu tak úplně nesouhlasí. V bodech 34 a 35 totiž jasně stanovuje, že formát XML a jeho strukturu nelze stanovit rozhodnutím anonymního úředníka finanční správy, které bude zveřejněno někde na internetu, ale výhradně formou vyhlášky Ministerstva financí.

Podávat, či nepodávat? To je, oč tu běží

Co to tedy pro podnikatele znamená? Dokud se tato problematika nevyřeší změnou zákona, bude jistější i nadále přiznání podávat v XML formátu tak, jak to požaduje finanční správa. Tedy v případě, kdy jste plátci DPH a/nebo s úřady komunikujete přes datovou schránku. Co ale rozsudek znamená pro ty, kteří datovou schránku nemají, např. OSVČ neplátce DPH? Ti by teoreticky mohli podávat daňová přiznání ve formátu PDF e-mailem na adresu, kterou musí každý finanční úřad zveřejnit. Samotné PDF nebo mail ale musí opatřit zaručeným elektronickým podpisem. Raději bych ale doporučoval počkat na to, jak se rozsudek Nejvyššího správního soudu projeví v praxi. Pokud se však kvůli formátu podaného daňového přiznání dostanete do konfliktu se správcem daně, rozhodnutí soudu můžete jako podklad pro svou obranu použít už teď.

Potřebujete pomoci s daněmi? Obraťte se na nás