Novela zákona o EET: Nová hranice pro offline režim?

Parlament opět projednává novelu zákona o EET, která by měla přinést zavedení tzv. 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb. Nově by se tak povinnost EET týkala například lékařů, účetních, advokátů, některých řemeslníků, nebo prodejců na farmářských trzích. Podle novely zákona by měly být některé služby a zboží nově přeřazeny do druhé snížené 10% sazby. Další velkou změnou by mělo být zavedení tzv. offline režimu EET. Dosud ovšem není jasné, jak velké skupiny podnikatelů se bude týkat.

EET offline? Připravte si bločky

Novela pracuje s tím, že by malí podnikatelé nemuseli být připojení k internetu a mohli by využít “papírovou” EET. Tito podnikatelé by tak nepotřebovali EET pokladny, místo toho by zákazníkům ručně vystavovali papírové účtenky z bloku, který by si vyzvedli na finančním úřadě. Na konci dne by pak museli údaje o výši tržeb a počtu vydaných účtenek zaznamenat do zvláštního formuláře. Ten by každé čtvrtletí zaslali na finanční úřad.

Podle současného znění návrhu novely by se do offline režimu EET mohli zařadit podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají maximálně 2 zaměstnance a jejich hotovostní příjmy z evidovaných tržeb za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesahují hranici 200 tisíc korun, přičemž je předpoklad, že ani v následujících 12 měsících tuto hranici nepřesáhnou.

Hranice 600 tisíc korun?

V aktuálně navržené podobě by se offline režim mohl týkat asi 340 tisíc podnikatelů. Nakonec by ho ale mohlo využít více subjektů. Tedy za předpokladu že se hranice pro výši hotovostních příjmů zvýší, jak se snaží prosadit některé politické strany i podnikatelské asociace.

Zatímco politici navrhují zvýšení limitu na 600 tisíc korun, Hospodářská komora ČR žádá hranici ve výši 750 tisíc korun a Asociace malých a středních podniků a živnostníků by se spokojila s limitem ve výši půl milionu korun. O konečné výši se bude pravděpodobně ještě nějakou dobu jednat.

Je offline režim výhodný, nebo ne?

Zatímco finanční správa se logicky snaží poukázat především na přínosy offline režimu, objevují se i jeho kritici. Ocenit by ji mohli především starší podnikatelé, pro které je práce s technologiemi a EET pokladnami příliš obtížná, nebo OSVČ, kteří mají jen málo hotovostních příjmů. Nemuseli by tak zbytečně utrácet za pokladnu a vystačili by si s papírovými účtenkami. Nevýhodou je výrazný nárůst administrativy spojený s vyplňováním přehledů tržeb a pravidelným posíláním formuláře úřadu. Ruční vypisování účtenek také nepatří k nejrychlejším, obzvlášť pokud máte plný obchod lidí. Otázkou také zůstává, jestli vláda s offline režimem nepřichází pozdě. Dost dobře už totiž mohl být součástí prvních dvou vln zavádění EET.

Kdy začne novela platit?

Zvýšením limitu podmiňují některé politické strany přijetí novely zákona o EET. Poté by snad mohlo dojít k jejímu schválení. 3. a 4. vlna EET včetně offline režimu by měly začít platit 6 měsíců po vyhlášení novely ve sbírce zákonů. Pokud si sněmovna pospíší, mohla by tak povinnost vést elektronickou evidenci tržeb platit pro další skupiny podnikatelů už letos.

 

Ohodnotit článek