Offline režim EET: Jak by měl fungovat?

Kromě 3. a 4. vlny EET přináší novela zákona o evidenci tržeb ještě jednu další novinku. Je jím offline režim (tzv. zvláštní režim) evidence tržeb, díky kterému nebudou vybraní podnikatelé muset vést evidenci elektronicky, ale jen v papírové podobě. Koho se bude offline režim týkat a co bude obnášet?

Na místo elektronické pokladny předtištěný blok

Pokud podnikatel splní zákonem stanovené podmínky, nebude muset investovat do elektronické pokladny, tiskárny ani softwaru. Účtenky bude moci zákazníkům vydávat z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Tam získá také speciální formulář, do kterého na konci každého dne zaznamená výši tržeb a počet vydaných (i stornovaných) účtenek. Tento formulář pak bude každé čtvrtletí zasílat na finanční úřad (buďto fyzicky nebo datovou schránkou).

Z novelizace zákona není zřejmé, co přesně budou muset podnikatelé v oznámení uvádět. Půjde však o identifikační a kontaktní údaje, již zmíněné informace o výši tržeb a o počtu vydaných účtenek. Bude nutné uvést také provozovnu, tedy alespoň v případech, kdy jich má podnikatel víc. Za každou provozovnu pak bude třeba uvádět informace o výši tržeb a počtu vydaných dokladů zvlášť.

Offline režim není pro každého

Jak už jsme naznačili, offline režim EET mohou podnikatelé využít, jen když splňují zákonem stanovené podmínky. Zcela striktně je nemohou využívat poskytovatelé zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Stejně tak není offline režim určený pro právnické osoby.

Využívat ho tak bude moci jen fyzická osoba, která:

• není plátcem daně z přidané hodnoty,
• neprovozuje podnikatelskou činnost s více než dvěma zaměstnanci,
• její příjmy z evidovaných tržeb za poslední bezprostředně předcházející čtyři kalendářní čtvrtletí nepřekročí 600 000 Kč a
• předpokládaná výše jejích tržeb ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesáhne taktéž 600 000 Kč.

Aby podnikatel mohl využívat offline režim EET, musí podat žádost na finanční úřad a případně prokázat splnění výše uvedených podmínek. Finanční úřad do 30 dnů ve věci rozhodne a následně vydá podnikateli blok účtenek.

Pokud by podnikatel přestal některou z podmínek splňovat, do 15 dnů o tom musí finanční úřad uvědomit a blok účtenek vrátit.

Povinnosti s offline režimem nemizí

I v případě, kdy bude podnikatel moci využít offline režim evidence tržeb, musí ve své provozovně vyvěsit oznámení, které by mělo mít následující znění: “Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek.”

Stejně tak na účtenkách budou muset podnikatelé uvádět zákonem stanovené údaje:

daňové identifikační číslo (pokud není zároveň rodným číslem),
označení provozovny (pokud má podnikatel více než jednu provozovnu),
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky (pokud je vystavena dříve, než se provede platba),
celkovou částku tržby v korunách.

Má offline režim smysl?

Jak už jsme u EET zvyklí, i v souvislosti s offline režimem se ozývají hlasy, které mu nevěští světlou budoucnost. Samozřejmě, drobným podnikatelům ušetří investici na pořízení a provoz elektronické pokladny (či tiskárny a tabletu), softwaru a připojení k internetu. Na druhou stranu je to ale návrat k papírování. Pravda, ruční vypisování účtenek ve chvíli, kdy máte v obchodě frontu zákazníků, není úplně ideální. Navíc zatím není vůbec jisté, jak bude vypadat formulář, na kterém by se měly tržby evidovat, ani to, jak budou podnikatelé prokazovat, že v budoucích 12 měsících jejich tržby nepřesáhnou 600 tisíc korun. Z výše zmíněných důvodů odborníci neočekávají, že by offline režim využívalo velké množství podnikatelů.