Paušální daň: Jak to s ní bude? 28. 04. 2020 | Aktuality #Daň z příjmů fyzických osob #OSVČ #Sociální a zdravotní pojištění O chystané novince v podobě paušální daně, která by mohla pro drobné podnikatele nahradit veškeré stávající odvody, jsme vás informovali už dříve. Ministerstvo financí by ji ráda zavedlo v rámci daňové novely začátkem roku 2021. Ačkoli samotný koncept paušální daně je znám již dlouho, konkrétní znění paragrafů zákona ministerstvo představilo teprve nedávno. A v připomínkovém řízení to pěkně schytalo od Nejvyššího správního soudu i dalších institucí. Co na něm kritizují? Obsah Měsíční paušál a menší administrativa Pojďme si ještě připomenout, co to chystaná paušální daň vlastně je a koho se týká. Mělo by jít o dobrovolnou formu odvodů pro ty OSVČ, jejichž roční příjem nepřekročí hranici jednoho milionu korun. Ti by pak mohli platit měsíční paušální platbu, která by nahradila daň, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Částka paušální daně by se měla skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociální pojistného a daně ve výši 100 Kč (v letošním roce by to tedy bylo 5 378 Kč měsíčně). Podnikatelům přináší značnou administrativní úlevu, protože by nemuseli vést účetnictví, podávat daňové přiznání ani přehledy, a navíc by se jich netýkaly daňové kontroly. Z finančního hlediska by se ovšem paušální daň nevyplatila zdaleka každému, jak už jsme dříve psali. Výtky Nejvyššího správního soudu Nejvyšší správní soud v připomínkovém řízení označil paušální daň za příliš složitou. Dokonce se obává, že by kvůli velké složitosti nebyla v praxi vůbec využívána. Velké množství podmínek, které zákon přináší, a jejich různé kombinace podle soudu budou přinášet mnohé výkladové problémy a nejasnosti. Co soud kritizoval konkrétně? Tak například prokazování nepřekročení hranice příjmů 1 milion korun. Jak ji bude správce daně ověřovat, když podnikatel nemusí příjmy jakkoli evidovat? Jak jsme už zmínili, ten, kdo bude uplatňovat paušální daň, nemusí vést žádné účetnictví, tedy ani daňovou evidenci. Druhým velkým problémem by byla situace, pokud by podnikatel dosud uplatňující paušální daň limit příjmů nově překročil. V tom případě by se ho týkaly všechny standardní povinnosti. Nově by tak musel vypočíta daň dle evidence či účetnictví, které ale nebyl povinen vést. Návrh kritizují i další orgány a organizace Návrh paušální daně schytal kritiku i z dalších stran. Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřadu vlády ČR vadí především to, že ze zvažovaných variant pro výpočet paušální daně vybralo Ministerstvo financí tu, která by dle odhadů měla mít na státní rozpočet nejhorší dopad – roční ztrátu ve výši 300 milionů korun. Podle MPSV není výběr kritérií a metoda porovnání jednotlivých variant v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) šťastně zvolen a proveden. To takové odbory byly v hodnocení zprávy ještě ostřejší. Podle nich byla závěrečná zpráva “zadána a zpracována velmi jednostranně, což hraničí se záměrnou manipulací”. MPSV se s odbory shodne na tom, že návrh paušální daně vůbec nepočítá s rizikem švarcsystému, který s ním nesporně souvisí. Unie zaměstnavatelských svazů ČR kritizuje, že ministerstvo vůbec nezvážilo dopady zrušení podávání daňového přiznání podnikateli, kteří by paušální daň využívali. Co ho nahradí jako podklad pro doložení příjmu žadatele, který potřebuje například pro žádost o úvěr? Jak sami vidíte, připomínek k paušální dani je celá řada. Je nyní na ministerstvu, jak se s nimi vypořádá a jestli je do znění zákona promítne.