Předražené a neefektivní EET?

Ačkoli se nás současná vláda snaží přesvědčit o tom, že je EET efektivním nástrojem, který do státního rozpočtu může přinést až 18 miliard korun, podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu zatím musíme o úspěšnosti evidence silně pochybovat. Tvrzení ministerstva financí o výhodách EET totiž podle auditorů nejde ověřit a jednotlivá tvrzení ministerstva se podstatně liší. Zato samotné zavedení pokladen bylo mnohonásobně dražší, než by mohlo být.

EET z pohledu Ministerstva financí

Boj s daňovými úniky v podobě nepřiznaných příjmů. Finanční správa tvrdí, že nevykázané příjmy podle Českého statistického úřadu v ČR ročně dosahují do výše až 170 miliard korun.

Samo ministerstvo financí pak odhaduje, že zavedení EET do státního rozpočtu každým rokem přinese 18 miliard korun. Tato částka by tedy měla odpovídat dani z nově přiznaných příjmů. Platí ale jen v případě, že bude zavedena i 3. a 4. vlna EET, která se týká např. řemesel, právníků či účetních. Tu před časem Ústavní soud zrušil, s jejím nasazením se ale opět počítá na příští rok.

Podle ministerstva tak mělo EET v roce 2017 přinést do státního rozpočtu 5,5 miliard korun.

Jak to vidí Nejvyšší kontrolní úřad

Diametrálně odlišný pohled na věc mají ale nezávislí auditoři z Nejvyššího kontrolního úřadu. Jejich zpráva se v části věnované DPH podrobněji zaměřuje na přínosy EET a kontrolního hlášení. NKÚ poukazuje na to, že ani zástupci ministerstva financí nejsou schopni se na jednotlivých číslech shodnout.

Podle Státního závěrečného účtu se mělo díky EET v loňském roce na DPH vybrat o 3 miliardy více. Konvergenční program ČR ale mluví o přínosu 4,5 miliard. Ještě štědřejší je důvodová zpráva k novele zákona o EET, podle které elektronická evidence přinesla v roce 2017 již zmíněnou částku 5,5 miliard korun. Jak píší auditoři NKÚ: “Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat.” Inu, miliarda sem, miliarda tam…

Co je ovšem nejhorší, výsledná čísla za rok 2017 není ani s čím porovnat. Před zavedením EET totiž úředníci kompletní statistiky nevedli. Vyčíslený nárůst je tedy jen nejasným odhadem ministerských úředníků. K němu však dle NKÚ nebyli schopni ani poskytnout žádné vstupní údaje či vysvětlit způsob výpočtu.

Náklady na pokladny? Vyšší než se čekalo

Zavedení EET ale není jen o příjmech, státní pokladnu tato akce samozřejmě také něco stála. Velkou nákladovou položkou představovaly náklady na IT infrastrukturu. O nich se ministerstvo financí na veřejnosti raději vůbec nezmiňuje.

V první vysoutěžené verzi EET vyhrál subjekt, který za zavedení elektronické evidence tržeb požadoval asi 40 milionů korun a za roční údržbu pak dalších 15 milionů korun. Zavedení IT infrastruktury ale nakonec prováděl jiný subjekt. Dle vyjádření finanční správy měly náklady na nasazené EET dosáhnout částky 370 milionů korun a provozní náklady pak měly činit 170 milionů. Předpokládá se tedy, že do roku 2021, kdy by měl být dodavatel přesoutěžen, dosáhnou náklady na IT řešení téměr 900 milionů korun. Právě z tohoto důvodu se mluví o tom, že byla celá záležitost až neúměrně předražená. Vybrané řešení bylo ve skutečnosti desetkrát dražší, než mělo být.

Nejde ale jen o IT. Kromě něj je potřeba k nákladům na EET připočíst i platy 400 úředníků, kteří měli být podle důvodové zprávy k zákonu o EET státem placení. V tomto případě se bavíme asi o 200 milionech korun ročně.

 

5 (100%) 1 vote