Přínos EET podruhé: Jsou čísla důvěryhodná?

Zatímco řemeslníci, lékaři či účetní jsou kvůli plánované a právě schvalované 3. a 4. vlně EET zase o krok blíž povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb, současná vláda se snaží přesvědčit veřejnost o jejím přínosu. Na to, že není zcela jednoznačný, jsme už poukazovali v našem dřívějším článku. Minulý měsíc byla zveřejněna další analýza, podle které jsou prezentovaná čísla získána pofiderní metodikou. O co konkrétně šlo?

Přínos ve výši 5,4 miliardy korun. Opravdu?

Podle oficiální zprávy Ministerstva financí stát díky EET v roce 2017 vybral na daních o 5,4 miliardy korun více. V roce 2018 měl být přínos dokonce už 9,5 miliardy korun. Ministryně Schillerová vidí přínos nejen ve výběru DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob, ale také u daní z mezd. Dle jejího názoru EET pomohlo narovnat podmínky zaměstnavatelů a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.

Jinak to ovšem vidí Pirátská strana, podle které si vláda čísla o úspěchu EET vymýšlí, respektive “cucá z prstu”. Dokazovat to má analýza, kterou si strana nechala vypracovat u matematika a datového analytika Michala Škopa.

Data nejsou relevantní

Podle analýzy vypracované Michalem Škopem není přínos, který vláda uvádí, podložen relevantními daty. Ten největší problém je už totiž v samotném přístupu, kterým vláda informace o přínosu EET získává a vyhodnocuje.

“Odhad výnosů EET pracuje s arbitrárně stanoveným koeficientem autonomního růstu inkasa DPH a zbytek prohlašuje za vliv EET. V případě, kdy by ministerstvo použilo jiný odůvodněný koeficient, vliv EET na výběr DPH by byl záporný a dosahoval by hodnot minus dvě miliardy korun,” interpretoval výsledky analýzy na tiskové konferenci poslanec Mikuláš Ferjenčík.

(Ne)vliv EET

Analýza v metodice Ministerstva financí skutečně odhalila značné mezery. Ministerstvo v ní totiž počítá jen s omezeným počtem vlivů, jako je růst DPH nebo průměrný růst výdajů. Vše ostatní pak prohlašuje za “vliv EET” nebo “vliv kontrolních hlášení” a další vlivy už nebere v potaz.

Tak například vliv v podobě navýšení výběru daní o 5,4 miliard korun Ministerstvo odhaduje dle růstu skutečného inkasa DPH mezi roky 2016 a 2017 v sektorech 1. a 2. vlny EET. Od tohoto růstu pak odečítá odhadnutý vliv zvýšené spotřeby domácností a vládních institucí. A zbylé číslo? To už je podle Ministerstva vliv EET.

Jenže! Kdybychom tuto metodiku aplikovali rovnou na celé hospodářství, vyšel by celkový vliv EET na 11,3 miliard korun. Podle takové metodiky má tedy EET vliv i na sektory, které elektronickou evidenci tržeb zavedenou vůbec nemají. A v nich by byl dokonce vyšší, než v sektorech s EET – celých 7,6 miliard korun.

Ostatně, jak uzavírá autor analýzy: “Aktuální odhad MF ČR přínosu EET za rok 2017 má značné problémy a není zrovna důvěryhodný. Je v první řadě značně primitivní a málo robustní, malou změnou podkladových čísel (která jsou často jen odhadnuta) se může zcela změnit odhad vlivu EET. Použitím obdobné metody jen z jiných podkladových dat (přidané hodnoty) lze dojít k výsledku, že vliv EET na DPH byl záporný. Z daných dat by bylo daleko reálnější odhadnout přínos EET v roce 2017 na výběr DPH jako někde mezi -10 až +10 mld. Kč.”