Proti čemu bojuje evidence skutečných majitelů?

Jak už jsme psali v jednom z našich předchozích článků, od začátku roku 2018 funguje v Česku evidence skutečných majitelů právnických osob. Zapsat své reálné vlastníky musí každá právnická osoba (obchodní společnost či svěřenský fond), která je zapsána do veřejného rejstříku nebo evidence. O tom, pro koho tato povinnost platí, co vše se musí při zápisu dokládat a kdo je skutečný majitel, jsme se více rozepisovali minule. Dnes se pojďme podívat na to, jaký je vlastně smysl této evidence.

Boj proti praní špinavých peněz i financování terorismu

Jak už napovídá zařazení evidence skutečných majitelů do novely zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, měla by hrát podstatnou roli při odkrývání nelegálních aktivit. Jejím úkolem je ale především vnášet světlo do nejasných majetkových vztahů, které by jinak mohly tyto nelegální aktivity umožnit, nebo napomoci jejich skrytí.

Zároveň má zabraňovat zneužívání daňového systému a pomáhat při odkrývání případných daňových úniků, zejména na mezinárodní úrovni. I v tomto případě je evidence důležitá při odkrývání nepřehledných vlastnických struktur, stejně jako uchovávání stop po přesunech majetku vedoucích ke konkrétním osobám, které ho vlastní, nebo s ním nakládají.

Důležitým aspektem, při kterém by evidence měla pomoci, jsou také veřejné zakázky. Díky ní by mělo být možné vyloučit střet zájmů osob, které by měly v konkrétní zakázce vazby jak na zadavatele, tak na dodavatele (ačkoliv by tato vazba nemusela být ze zápisu v některém z veřejných rejstříků patrná).

Kdo a jak bude informace z evidence využívat

Skuteční vlastníci právnických osob jsou v Česku vedeni v neveřejné evidenci. Přístup k informacím tak mohou mít jen soudy pro účely soudních řízení, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, ale i správci daně, Česká národní banka, Národní bezpečnostní úřad, Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo vnitra a případně další oprávněné subjekty. Jednoduše řečeno – prokazování skutečného majitele bude plnit svůj účel především v trestním nebo jiném řízení, ve kterém budou informace o skutečném vlastníkovi nějakým způsobem využitelné.

Reakce na světový trend

Evidence skutečných majitelů právnických osob není žádným českým vynálezem. Naopak, důraz na trasparentnost majetkových vztahů se už delší dobu projevuje jako světový trend a nový standard. Jedním z projevů tohoto trendu byla v Evropě tzv. 4th Anti-money laundering EU Directive (zkráceně čtvrtá AML směrnice). Ta ukládá členským státům EU (mimo jiné) povinnost evidenci skutečných majitelů zřídit. Právě v této směrnici má tedy svůj základ i česká novelizace zákona.

Současná podoba legislativy však nemusí být na dlouhou dobu konečná, spíš naopak. V prosinci roku 2017 byla mezi Evropským parlamentem a Radou EU dohodnuta pátá směrnice o praní špinavých peněz (pátá AML směrnice). Ta přináší změny, které by se měly dotknout také evidencí skutečných majitelů napříč Evropskou unií.

Směrnice by měla platit od konce roku 2019 a přinést několik důležitých změn. Zejména se jedná o umožnění přístupu veřejnosti k údajům o osobách skutečných majitelů a o vzájemnou výměnu informací mezi členskými státy. Především informace o majitelích obchodních korporací by měly být veřejně dostupné. Informace o skutečných vlastnících svěřenských fondů by naopak měly zůstat neveřejné. I zde však budou patrně platit jisté výjimky. Další změnou, kterou směrnice zřejmě přinese, je širší rozsah informací evidovaných o skutečných majitelích.

Českých podnikatelů se může dotknout i evidence na Slovensku

Obdobnou evidenci skutečných majitelů zavedli již od 1. 2. 2017 také na Slovensku. Povinnost zápisu se týká každé společnosti, která na Slovensku přijímáme peníze z veřejných zdrojů (např. z veřejných zakázek) v hodnotě 100 tisíc eur jednorázově, nebo 250 tisíc eur za rok. Společnost nemusí být daňovým rezidentem, a tak se tato povinnost může vztahovat i na celou řadu českých společností.

Potřebujete pomoci se zápisem do evidence skutečných majitelů? Obraťte se na nás