Průměrná mzda v ČR rekordně roste. Obstojí ale ve srovnání se světem?

Průměrná mzda v Česku roste rekordním tempem a od roku 2017 vůbec poprvé překročila 30tisícovou hranici. Jak si ale stojíme ve srovnání se světem? Jsou české mzdy vysoké nebo nízké? A jaký podíl na tom mají povinné odvody?

Průměrná mzda nebo medián?

Samozřejmě bychom se mohli dlouze dohadovat o tom, nakolik je ukazatel průměrné mzdy relevantní, když na ni nedosáhne celá třetina obyvatel. Medián (tedy prostřední hodnota, u které platí, že je 50 % mezd nižších nebo jí rovných a zbylých 50 % je naopak vyšších nebo rovných) se ale pro mezinárodní srovnání nepoužívá, budeme si tedy s průměrnou mzdou muset vystačit.

Průměrnou mzdu svých členských států srovnává OECD

A jak si tedy ve srovnání se zbytkem světa z hlediska tohoto ukazatele stojíme? Žádná velká sláva to není. Ve srovnání zemí OECD nám za rok 2017 patří osmá příčka od konce. Nižší průměrnou mzdu (pod hranicí 30 tisíc korun) tak má už jen Chile, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Lotyšsko, Turecko a Mexiko. Přední příčky drží Island (se mzdou 155 113 Kč) a Švýcarsko (153 518 Kč), více než trojnásobnou průměrnou mzdu mají ale i v Německu či Rakousku. Ze zemí bývalého východního bloku na tom nejsme nejhůře, ale vyšší průměrnou mzdu mají například i v Řecku nebo Slovinsku. Ostatně, podívejte se na tabulku níže.

Průměrná mzda v zemích OECD v roce 2017

Zdroj: OECD, Tax Database, Dataset: Taxing Wages – Comparative tables, Total gross earnings before taxes in national currency

Hrubá nebo čistá mzda?

Nesmíme však zapomenout na jednu podstatnou věc. Srovnávací tabulky pracují s průměrnou hrubou mzdou a ne s penězi, které skutečně k zaměstnancům doputují a se kterými mohou reálně nakládat. S pořadím tak ještě mohou notně zahýbat daně z příjmu, odvody na sociální a zdravotní pojištění, ale i daňové slevy a odpočty.

Jak jsme na tom s mírou daňového zatížení, jsme se už podrobněji zabývali v našem minulém článku. Pojďme tedy jen v rychlosti shrnout to nejdůležitější. Míra zdanění hrubé mzdy v ČR je v současnosti 43 %. Nižší je například u některých zemí, které se v ukazateli průměrné hrubé mzdy umístily pod námi – na Slovensku (míra zdanění 41,5 %) a v Polsku (míra zdanění 35,8 %). Vyšší je naopak třeba v Belgii (54 %), Německu (49,4 %), Maďarsku (48,2 %) či Rakousku (47,1 %).

Co na to superhrubá mzda

Je to ale ve skutečnosti tak jasné, jak se na první pohled jeví? Ve spojitosti s hrubou mzdou a zdaněním u nás je potřeba zmínit i tzv. superhrubou mzdu. Ta navyšuje hrubou mzdu o odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem. Nejedná se přitom o nikterak malou částku, v součtu je tato sazba 34%. Superhrubá mzda přitom představuje skutečný náklad, který zaměstnavatel za jednoho zaměstnance měsíčně vydá.

Nemělo by se tedy při mezinárodním srovnávání operovat právě s ní? Většina ostatních států totiž tento pojem nezná a nevyužívá. Pokud bychom do průměrné mzdy zahrnuly veškeré mzdové náklady, nečinila by 30 265 Kč, ale 41 037 Kč (navýšení o zmíněných 34 %). V rámci žebříčku bychom se pak jako Češi pohybovali trošku jinde. Zároveň by ale bylo patrné to, co si neuvědomuje většina zaměstnanců, ale až moc dobře to pociťují zaměstnavatelé. Tedy to, že je reálné zdanění jejich příjmů ještě o něco vyšší než 43 %. Ze superhrubé mzdy 41 037 Kč bezdětnému zaměstnanci zůstane čistá mzda 22 915 Kč. Skoro polovinu tak spolkne státní rozpočet.