Reálné vs. paušální výdaje: Co se vám vyplatí?

Podnikáte jako osoba samostatně výdělečně činná a nejste si jistí, jestli se vám vyplatí schraňovat účtenky pro daňovou evidenci? Kdy je vhodnější uplatnit reálné výdaje a kdy výdaje paušální? Na to se podíváme v našem dnešní článku.

Reálné a paušální výdaje

Při uplatňování výdajů pro účely daňového přiznání máte jako OSVČ dvě základní možnosti. Tou první je vést daňovou evidenci a výdaje prokazovat doklady (při daňové kontrole vám v některých případech stačit nemusí a výdaje tak budete muset prokázat i jinak). Při druhé variantě tato potřeba odpadá, výdaje jednoduše vypočítáte procentem ze svých příjmů, které jste v daném roce obdrželi. V mnoha případech mohou být výdaje vypočítané paušálem vyšší, než výdaje reálné. Pak se vám vyplatí je využít, protože sníží základ pro výpočet daně.

Sazby a limity

Sazba paušálních výdajů se liší dle druhu vykonávané činnosti. V současnosti jsou následující:

• Řemeslné živnosti, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství – 80 % z příjmů
• Ostatní živnosti (volné, vázané i koncesované) – 60 % z příjmů
• Svobodná povolání a autorská tvorba – 40 % z příjmů
• Pronájem – 30 % z příjmů

Od letošního roku platí pro výdajové paušály nové limity. Mezní hranice příjmů, ze které se počítají, se snížila na 1 milion korun. Pokud budete mít roční příjmy vyšší, než je tato hranice, můžete výdaje paušálem sice využít, nikoli ale z celé částky. Na druhou stranu jako živnostníci i při uplatňování paušálních výdajů můžete opět využívat slevu na dítě a na manželku.

Jaké jsou tedy stropy výdajů?

• U 80% paušálu to jsou výdaje maximálně do 800 tisíc korun,
• u 60% paušálu maximálně 600 tisíc korun,
• u 40% paušálu 400 tisíc korun
• a u 30% paušálu 300 tisíc korun.

Několik příkladů

Pojďme si ale názorně ukázat, jak postupovat, když chcete zjistit, jestli se vám paušální výdaje vyplatí.

Příklad č. 1: Obrat pod milion a nízké náklady

Dejme tomu, že si na živobytí vyděláváte jako opravář praček. Nemáte žádné zaměstnance, vše si obstaráte sám a náklady máte na dopravu, nářadí a součástky. Ročně si vyděláte 750 tisíc korun, výdaje činí 350 tisíc korun.

Pokud byste uplatňovali reálné náklady, váš základ daně by byl 400 tisíc korun (750 tisíc – 350 tisíc). Daň před uplatněním slev by činila 60 000 Kč (15 % z 400 tisíc).

V případě paušálů byste si ale mohli jako výdaj uplatnit 60 % z příjmů, tedy 450 tisíc korun. Základ daně by byl tedy hned o 100 tisíc nižší (750 tisíc – 450 tisíc). Spolu s ním by byla nižší i daň před uplatněním slev, 45 000 Kč (15 % z 300 tisíc).

Je jasné, že by se vám v tomto případě výdajové paušály vyplatily.

Příklad č. 2: Obrat pod milion a vysoké náklady

Jak by se ale situace změnila, kdybyste k sobě přibrali jednoho kolegu? Práce byste zvládli víc, dejme tomu, že by se tedy zvýšily i vaše příjmy na 950 tisíc Kč. Nového kolegu ale musíte zaplatit, a tak by vám vzrostly také náklady – na 600 tisíc Kč.

U reálných výdajů by byl základ daně 350 tisíc Kč (950 tisíc Kč – 600 tisíc Kč) a daň 52 500 Kč (15 % z 350 tisíc). Při uplatnění paušálních výdajů by ale základ daně vycházel na 380 tisíc Kč (950 tisíc Kč – 60% paušální výdaje 570 tisíc Kč) a daň samotná na 57 000 (15 % z 380 tisíc).

V tomto případě by se už nad daňovou evidencí a uplatňováním reálných výdajů dalo uvažovat.

Příklad č. 3: Obrat nad milion a vysoké náklady

Zkuste si ale představit, že byste se k opravám rozhodli otevřít i obchod, ve kterém byste prodávali náhradní součástky k pračkám. V takovém případě by vaše příjmy už bez pochyby překročily 1 milion korun ročně. Zároveň s tím by ale vzrostly výdaje – za prodejnu, skladové prostory a samotné zboží. Dejme tomu, že by vaše roční příjmy byly ve výši 1 500 000 Kč a náklady 900 000 Kč.

V případě reálných výdajů by byl základ daně 600 tisíc korun (1,5 milionu – 900 tisíc Kč) a daň před slevami 90 tisíc korun (15 % z 600 tisíc). Kdybyste si chtěli uplatnit paušální výdaje, museli byste příjmy rozdělit na ty pocházející z provozu opravny a na příjmy z prodeje zboží. U každého druhu příjmů pak můžete paušální výdaje uplatnit zvlášť, tedy nejvýše z částky 1 milion korun. Paušální výdaje u příjmů z oprav by činily 60 % z 950 tisíc Kč, tedy 570 tisíc. U příjmů z prodeje zboží pak 60 % z 550 tisíc Kč, tedy 330 tisíc korun. Celkově by takto spočítané výdaje vyšly na 900 tisíc korun (570 tisíc + 330 tisíc). Základ daně i daň před slevami by tak vycházely stejně jako v případě výdajů reálných.

Jde však o hraniční hodnoty a celkem ojedinělý případ. Stačilo by, abyste u některého z druhů příjmů utržily o něco více a paušální výdaje by se vám už nevyplatily. Pokud byste navíc evidovali pouze jeden druh příjmů, paušální výdaje by se vám při obratu nad 1 milion vyplatily jen v případě mnohem nižších reálných nákladů.

Ale co plátci DPH?

Jako plátci DPH můžete uplatňovat paušální výdaje, neodpadá ale povinnost vést evidenci pro účely DPH a archivovat daňové doklady. Pro výpočet paušálních výdajů využijete sumu příjmů bez DPH. Plnění povinností ve vztahu k DPH je tedy nezávislé na povinnostech ohledně daně z příjmu.

Různé příjmy, různé paušály

Pokud máte různé druhy příjmů a na každou z nich se uplatňuje jiný paušál (např. volnou živnost a pronájem), musíte příjmy evidovat odděleně. Různé typy příjmů tedy nejde sčítat a vybrat si nejvýhodnější paušál, nebo u jednoho druhu příjmů využít výdajový paušál a u dalšího výdaje reálné.

Bez evidence se neobejdete

Nezapomeňte: To, že nejste plátci DPH a chcete uplatňovat výdajové paušály, ještě neznamená, že nemáte povinnost vést nějakou evidenci. Ano, povinnost daňové evidence se vás sice netýká, ale vést musíte záznamy o svých příjmech a pohledávkách a závazcích vzniklých v souvislosti s činností, ze které vám příjem plyne.

Potřebujete zkrotit své daně?

Kontaktujte nás