Společnost vs OSVČ: Co se vám vyplatí víc?

Chcete odstartovat vlastní podnikání a váháte, jakou formu pro něj vybrat? V dnešním článku se podíváme na srovnání odvodů osoby samostatně výdělečně činné a člověka, který je zaměstnancem vlastní obchodní společnosti.

Faktorů pro rozhodování je celá řada

Samozřejmě, odvody nejsou jediným kritériem, které byste při výběru formy podnikání měli zohledňovat. Některé obchodní společnosti oproti podnikání na živnostenský list mohou poskytovat omezené ručení společníků za dluhy společnosti a do jisté míry i vyšší kredit v očích vašich potenciálních obchodních partnerů. Na druhou stranu je s nimi spojena větší administrativní zátěž a finanční náklady. Při své volbě byste měli vždy zohledňovat samotnou povahu vašeho podnikání. Pokud chcete poskytovat služby s minimálními náklady a tedy i vysokou přidanou hodnotou jako freelancer, může pro vás být  živnost dostačující i výhodnější. V případě, kdy chcete zaměstnávat více pracovníků, využívat úvěrového financování a víte, že budete mít pravidelné vysoké náklady na provoz podnikání či nákup materiálu a technologií, bude pro vás možná vhodnější založit obchodní společnost.

Tak jako tak je nutné vše promyslet a propočítat, abyste měli přehled o finančním srovnání. Ukažme si to na zjednodušeném konkrétním příkladu:

Chystáte se podnikat v oblasti poskytování konzultačních služeb, přičemž:

• budete jedinou osobu provozující činnost a tedy i jediným potenciálním zaměstnancem a společníkem společnosti,
• vaše průměrné měsíční příjmy z podnikání budou 80 000 Kč,
• vaše průměrné měsíční náklady na provoz podnikání (např. pronájem kanceláře, kancelářské techniky, softwaru, úklid atd.) budou 20 000 Kč,
• neuplatňujete slevu na dítě ani na manželku bez příjmů.

Odvody z pohledu OSVČ

Jako osoba samostatně výdělečně činná v některých případech nemusíte vést účetnictví ani daňovou evidenci a můžete si uplatnit výdaje daňovým paušálem. Pokud se podíváme na náš příklad, výdajový paušál se vám bezpochyby vyplatí.

Z ročního příjmu ve výši 960 000 Kč budou čisté příjmy po odečtení výdajového paušálu ve výši 60 % činit 384 000 Kč. Z této částky pak celkem odvedete:

• 15% daň z příjmu fyzických osob po odečtení slevy na poplatníka – 32 760 Kč,
• 29,2 % z poloviny této částky na sociální pojištění – 56 064 Kč
• 13,5 % z poloviny této částky na zdravotní pojištění – 25 920 Kč

Celkem budou odvody činit 114 744 Kč. Měsíčně to je 9 562 Kč.

Sečteno podtrženo, váš čistý měsíční příjem bude 50 438 Kč (80 000 Kč – náklady 20 000 Kč – odvody 9 562 Kč).

Odvody z pohledu zaměstnance vlastní společnosti

Ve vlastní společnosti budete muset vést účetnictví, nemůžete uplatnit výdajové paušály, naopak vám ale budou některé položky vstupovat do nákladů, které sníží váš zisk a daňovou povinnost. Možností, jak z hlediska daňové optimalizace vše nastavit, je celá řada. Ukažme si to na dvou základních příkladech.

Varianta č. 1: Bez podílu na zisku společnosti

V ní počítáme se situací, kdy chcete z jakéhokoli důvodu všechny měsíční příjmy společnosti převést do svého osobního (nebo rodinného) rozpočtu, obdobně jako v případě OSVČ.

Částka 20 000 Kč vstupuje do nákladů společnosti, zbytek si budete chtít vyplatit jako mzdu zaměstnance společnosti nebo odměnu za výkon funkce jednatele.

(Zde jen upozorníme na komplikovanost problematiky souběhů činnosti zaměstnance a jednatele. Donedávna byla pracovní smlouva člena statutárního orgánu na činnosti, které jsou obsahově totožné s těmi, které vykonává jako jednatel, považována za neplatnou. V dubnu 2018 ale velký senát Nejvyššího soudu tuto otázku přehodnotil a nyní by taková pracovní smlouva byla považována za dodatek ke smlouvě o výkonu funkce. Způsob výpočtu odvodů bude ale i v obou případech stejný).

Ze zbývající částky 60 000 Kč (pokud ji budeme brát jako tzv. superhrubou mzdu) musíte odvést:

• 15% zálohu na daň z příjmu fyzických osob – 9 000 Kč
• 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění za zaměstnavatele – 15 224 Kč
• 6,5 % na sociální pojištění a 4,5% na zdravotní pojištění za zaměstnance – 4 926 Kč

Po uplatnění slevy na dani za poplatníka budou celkové odvody činit 27 080 Kč. Vám tak zůstane čistá měsíční částka 32 920 Kč.

Varianta č. 2: S podílem na zisku společnosti

Druhou variantou je nevyplácet si každý měsíc veškeré příjmy ve mzdě, ale část jich ponechat ve společnosti a po konci roku si je vyplatit jako podíl na zisku.

I v tomto případě vstupuje 20 000 Kč do nákladů společnosti. Dejme tomu, že si budete každý měsíc chtít vyplatit hrubou mzdu či odměnu 12 200 Kč. V souvislosti s ní budou odvody následující:

• 15 % na zálohu na daň z příjmu fyzických osob – 2 460 Kč (po uplatnění slevy 390 Kč)
• 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění za zaměstnavatele – 4 184 Kč
• 6,5 % na sociální pojištění a 4,5% na zdravotní pojištění za zaměstnance – 1 342 Kč

Čistá mzda bude činit 10 469 Kč (12 200 Kč – 390 Kč – 1 342 Kč). Celkové mzdové náklady budou 16 384 Kč (12 200 Kč + 4 184 Kč). Z 80 000 Kč tak ve společnosti zbude zisk 43 616 Kč (80 000 Kč – náklady 20 000 Kč – mzdové náklady 16 384 Kč).

Na zisk se vztahuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 %. Pokud jste tedy měli měsíční příjmy 80 000 Kč a náklady ve výši 36 384 Kč (hypotetické provozní náklady 20 000 Kč a mzdové náklady 16 384 Kč), jde za rok o zisk 523 392 Kč. Základem daně je tedy částka 523 300 Kč. Z tohoto zisku zaplatíte na dani z příjmu právnických osob 99 427 Kč.

Zisk po zdanění 423 965 Kč (523 392 Kč – daň 99 427 Kč) si vyplatíte jako podíl, který zdaníte 15% srážkovou daní. Ta tedy v našem případě vychází na 63 585 Kč. Z podílu vám tak zůstane 360 380 Kč čistého (423 965 Kč – 63 585 Kč). Měsíčně tak jde o 30 032 Kč.

Spolu s čistou mzdou vyjde váš čistý měsíční výdělek na 40 501 Kč (10 469 Kč + 30 032 Kč).

V tomto případě se tedy z finančního hlediska společnost zakládat nevyplatí. V jiných situacích to však platit nemusí.

Chcete poradit, jak daně a odvody zkrotit?

Obraťte se na nás