Stát se zaměří na společnosti, které nezveřejňují výkazy

Povinnost zveřejnit svou účetní závěrku v obchodním rejstříku má v Česku každá účetní jednotka zapsaná ve veřejném rejstříku. Jde tak mimo jiné o spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a předně obchodní společnosti a družstva. Za posledních sedm let tuto povinnost ale nesplnilo více jak 120 tisíc společností, tedy celá čtvrtina. Stát se proto nyní chystá zpřísnit sankce pro ty subjekty, které své hospodářské výsledky nezveřejňují.

Co hrozí už teď

Již v současnosti hrozí společnostem, které nezveřejňují svou účetní závěrku, pokuta. Dle zákona o účetnictví se její výše může vyšplhat až na tři procenta celkové hodnoty aktiv. Další sankce pak může přijít ze strany rejstříkového soudu, který dokáže společnosti uložit pořádkovou pokutu ve výši až sto tisíc korun, a to dokonce opakovaně. Tuto pokutu může soud uložit v případech, kdy společnost nezveřejní závěrku ani na jeho výzvu.

Pokud společnost na výzvu rejstříkového soudu nereaguje opakovaně, může soud dokonce zahájit řízení o jejím zrušení. Nejdřív však musí společnost na možnost zrušení upozornit ve výzvě a dát jí ještě jednu šanci a přiměřenou lhůtu na nápravu situace.

Co bude hrozit nově

Novinky vyplývají z novely zákona o obchodních korporacích, která by měla být účinná od 1. ledna 2021. Ta přináší nová a přísnější pravidla do rejstříkového zákona. V případech, kdy společnost nezveřejní účetní závěrku minimálně dva po sobě jdoucí roky, vyzve ji k tomu rejstříkový soud. Na doplnění dokladů bude mít pak společnost jeden měsíc. Pokud se ovšem výzvu společnosti nepodaří doručit, zahájí soud řízení o zrušení společnosti zcela automaticky.

Rejstříkový soud bude přitom zasílat výzvu nejprve datovou schránkou. Jestli se do ní společnost do deseti dnů nepřihlásí, výzva se v tomto případě bude považovat za nedoručenou. Soud následně musí využít další způsob doručení výzvy, zejména klasickou poštu.

Jaký má novinka smysl? V prvé řadě je to snaha o transparentní podnikatelské prostředí, kdy bude každý splňovat zákonem danou povinnost a zveřejňovat své hospodářské výsledky. Novinka v zákoně ale míří také na neaktivní společnosti, který nevykonávají podnikatelskou činnost a jejichž existence je pouze formální. Zákonodárci si slibují, že jim nový postup pomůže obchodní rejstřík od podobných společností “pročistit”.

Rušit se tedy budou jen ty společnosti, které není možné kontaktovat a které reálně nevyvíjí žádnou činnost. Pokud se totiž soudu výzva podaří doručit, ale společnost přesto svou povinnost nesplní, budou platit stejná pravidla jako doposud. Jinými slovy, soud udělí pořádkovou pokutu a až po čase může společnosti pohrozit zrušením (a dát ji dostatečný čas na nápravu).

Nově podání přes Moje Daně?

V současnosti podnikatelé předávají účetní závěrku státní správě dvakrát – tedy finančnímu úřadu a rejstříkovému soudu. Již delší dobu se mluví o tom, že by podnikatelé podklady předávali pouze jednou spolu s daňovým přiznáním finanční správě. Výkazy by pak byly vkládány do sbírky listin už prostřednictvím finančních úřadů. Nově toto řešení získává reálné obrysy.

Společnosti si patrně budou moci vybrat, jestli budou chtít zveřejnění prostřednictvím finančního úřadu využít, nebo výkazy pošlou rejstříkovému soudu přímo. První možnost by se na ně vztahovala, pokud by využívaly připravovaný daňový portál MoJe daně. Ten by měl umožňovat podání daňového přiznání a všech potřebných dokladů v elektronické podobě.