Vratky DPH až za 45 dnů? Ministerstvo chce dobu prodloužit 24. 02. 2020 | Aktuality #Daň z přidané hodnoty Ministerstvo financí chce v rámci plánované novely daňového řádu prodloužit lhůtu pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 na 45 dní. Argumentuje přitom tím, že je prodloužení této doby potřeba kvůli chystanému institutu záloh. Jenže, je tomu skutečně tak? Pojďme se na celou problematiku podívat podrobněji. Obsah Zavedení institutu záloh Již dříve jsme psali o loňském přelomovém nálezu Ústavního soudu, ze kterého jasně vyplynulo, že Finanční správa smí zadržovat pouze tu část odpočtu DPH, o kterou je veden spor. O něco později ale vyšlo najevo, že se Finanční správa rozhodlo nález soudu nerespoktovat, respektive tvrdí, že ho obecně aplikovat nelze. Argumentuje přitom tím, že pokud podnikatel požádá o vrácení nesporné části nadměrného odpočtu jako celku ještě před vyměřením daně z přidané hodnoty, není možné mu vyhovět z důvodu chybějící legislativy. V chystané novele daňového řádu se proto Ministerstvo financí snaží zavést institut záloh na daňový odpočet. Šlo by o mechanismus, který by se uplatnil v případech, kdy na základě výstupů z vyhledávací činnosti správce daně usoudí, že nárokovaný daňový odpočet je zapotřebí ještě před jeho vyměřením podrobit kontrolnímu postupu. Užívat by se měl především tam, kde je zřejmé, že potřeba prověřit legitimitu nárokované částky se týká pouze její části. Záloha by pak podnikateli byla vyplacena, pokud by tuto část odpočtu správce daně neměl v plánu prověřovat. Zároveň se musí jednat o částku vyšší jak 10 000 Kč. Finanční úřad by ji měl podnikateli vyplatit do 15 dnů. Prodloužení lhůty na 45 dní Až potud zní vše vcelku logicky. Problematickým je ale další novinka, kterou Ministerstvo financí navrhuje spolu se zavedením institutu záloh. Tou je již zmíněné prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 na 45 dní. Podle Ministerstva je prodloužení doby potřebné proto, aby správce daně mohl kvalitně provést svou vyhledávací činnost a zároveň zvládl realizovat výplatu vzniklého přeplatku. Tento argument potvrdil a doplnil také Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva: “Nově budou muset správci daně v rámci analýzy všech podaných daňových přiznání posoudit nejen to, zda je daný nárok nutné před vyměřením podrobit kontrolnímu postupu, či nikoli, ale současně budou muset posoudit, jaká část uplatňovaného odpočtu může být bez rizika vyplacena formou zálohy. Logicky tak naroste čas potřebný na vyhodnocení toho, jaký má být výstup z této fáze řízení.” Co na to zákon? Zajímavé ovšem je to, že návrh novely, konkrétně tedy část týkající se zálohy na daňový odpočet, říká něco jiného. Citujme: Záloha na daňový odpočet V případě, kdy tak stanoví zákon, vzniká daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci a) daňové kontroly, která není zahajována v plném rozsahu, b) zahajovaného postupu k odstranění pochybností, nebo c) prováděné daňové kontroly. Tato část návrhu totiž slova Ministerstva financí popírá. Jasně z ní vyplývá, že vyplácení zálohy na odpočet bude možné až po zahájení kontrolního postupu (tedy postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly). Pro něj už přitom žádná lhůta pro stanovení zálohy určena není. V rámci vyhledávací činnosti bude tedy správce daně posuzovat stejné věci, jako tomu bylo doteď. Výši zálohy může stanovit až po zahájení kontrolního postupu, kdy bude mít k dispozici kompletní podklady. Obsah a povaha vyhledávací činnosti se tedy novelou nemění a zdůvodnění prodloužení lhůty zavedením institutu záloh je kvůli tomu nesmyslné. Komplikace pro cash flow podnikatelů Pravý důvod navýšení lhůty si tak můžeme jen domýšlet. Je navýšení zcela účelové a má snad vylepšit příjmovou stránku státního rozpočtu? K vrácení odpočtů za říjen by totiž pak docházelo až v dalším roce a státní rozpočet by si díky tomu mohl na oko přilepšit o pěkných pár miliard korun. Hůře už na tom budou podnikatelé, především exportéři či stavební firmy, které nadměrné odpočty vykazují pravidelně. Těm se zničehonic výrazně zhorší cash flow.