Zaměstnanecké benefity z pohledu daní

O zkušené a schopné zaměstnance je v dnešní době nouze a zaměstnavatelé se o ně přetahují, jak mohou. Snaží se k tomu mimo jiné využívat také benefity, které svým pracovníkům nabízí. Pokud přemýšlíte, které z nich zvolit pro své zaměstnance, měli byste se vždy zajímat jak o preference zaměstnanců (tedy jestli je skutečně budou využívat), tak o daňový aspekt. Ne každý benefit je totiž daňově uznatelným nákladem a zároveň pro zaměstnance daňově osvobozeným příjmem. Pojďme se na to ale podívat blíž.

Z daňového pohledu by se daly benefity rozdělit do čtyř skupin, podle výhodnosti pro zaměstnavatele i zaměstnance.

1. Daňově maximálně výhodné benefity

Mezi ně se řadí takové benefity, které jsou pro zaměstnavatele daňovým nákladem a pro zaměstnance zároveň osvobozeným příjmem.

Stravenky

Prostřednictvím stravenek zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje reálný příjem, který nepodléhá zdanění ani jiným odvodům. Zaměstnavatel může pro účely daňově uznatelných nákladů zaměstnanci uhradit hodnotu stravného až do výše 55 %. U příspěvku na stravování při pracovních cestách je daňově uznatelných až 70 % maximálního tuzemského stravného.

Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění

Pokud se zaměstnavatel rozhodne svému zaměstnanci přispívat na jeho penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, jedná se o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zároveň jde o daňově účinný náklad ze strany zaměstnavatele, pokud jde o částku do 50 000 Kč u jednoho zaměstnance ročně.

Mezi další tzv. daňově maximálně výhodné benefity pak patří ještě kurzy a školení, které zaměstnavatel svým pracovníkům poskytne a které souvisí s jeho činností. Řadí se mezi ně ovšem také úhrada za přechodné ubytování zaměstnanců související s jejich pracovní činností, a to do 3 500 Kč měsíčně.

2. Daňově výhodné benefity

Mezi tyto benefity se řadí takové, které jsou pro zaměstnavatele sice nedaňovým nákladem, zároveň z nich ale neplatí sociální a zdravotní pojištění a pro zaměstnance jsou osvobozeny od daně.

Patří mezi ně benefity, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům ve formě nepeněžitých příspěvků na vzdělávání, kulturu, sport a zdraví (nejčastěji v podobě poukázek nebo Kafeterie systému). Jedná se například o:

• poskytnutí rekreace v nepeněžní formě do 20 000 Kč ročně,
• nápoje na pracovišti,
• stravování nad limit stanovený zákonem,
• využívání bezplatné firemní školky,
• úhradu za nadstandardní zdravotní péči,
• dárky zaměstnancům do 2 000 Kč splňující účel stanovený vyhláškou o Fondu kulturních a sociálních potřeb.

3. Daňově neutrální benefity

V případě těchto benefitů je režim zdanění jako u mzdy. Jedná se tedy o daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele, příjem ale podléhá zdanění na straně zaměstnance a odvodům sociální a zdravotního pojištění. Nárok na takový benefit je ovšem ve většině případů potřeba upravit ve vnitropodnikových předpisech nebo v pracovní smlouvě.

Týden dovolené navíc nebo sick days

Zaměstnavatel může zaměstnancům nabídnout např. 1 týden placeného volna nad rámec 4 ze zákona povinných týdnů, nebo několik tzv. sick days, které si může zaměstnanec vybrat kdykoli v případě potřeby. Z daňového hlediska se na ně přitom pohlíží stejně jako na základní dovolenou.

Služební vozidlo i pro soukromé účely

Pokud zaměstnavatel bezplatně poskytne služební vozidlo zaměstnanci k soukromým účelům, je toto považováno za nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % vstupní ceny vozidla, a to za každý započatý kalendářní měsíc. Tuto částku zaměstnanec reálně nezískává, ale odvádí z ní daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění.

Příspěvek na dopravu do zaměstnání

Zaměstnavatel může zaměstnanci na cestu do práce přispět buďto finančně (peněžitě), nebo mu zajistit dopravu (nepeněžní forma). Z pohledu zaměstnance jde vždy o zdanitelný příjem, ze kterého se odvádí také sociální a zdravotní pojištění. Ze strany zaměstnavatele pak jde obvykle o daňově uznatelný náklad (pokud je to zakotveno v pracovní smlouvě nebo jiném předpisu).

Mezi další daňově neutrální benefity nejčastěji patří:

• pohonné hmoty zaměstnancům pro soukromé účely,
• úhrada za přechodné ubytování zaměstnanců nad limit 3 500 Kč měsíčně,
• výrobky a služby poskytované zaměstnanci za cenu nižší než obvyklou (základ daně se zvyšuje o rozdíl těchto dvou cen).

4. Daňově nevýhodné benefity

Do poslední skupiny řadíme takové benefity, které jsou pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem a zaměstnanec z nich zároveň musí odvádět daň a sociální a zdravotní pojištění. Už z tohoto důvodu u nich nenajdeme velký výběr, nejčastěji se mezi ně řadí jen:

• poskytnutí rekreace zaměstnanci v nepeněžní formě nad 20 000 Kč ročně,
• dárky zaměstnancům jiných než reklamní a propagační předmět a nesplňující účel stanovený vyhláškou o Fondu kulturních a sociálních potřeb.

Potřebujete zkrotit daně?
Ozvěte se nám