Zrušení karenční doby. Co přinese podnikatelům?

Blízko schválení je v tuto chvíli novela zákona, která by přinesla zrušení tzv. karenční doby. Nově by tak zaměstnavatel vyplácel zaměstnancům náhradu mzdy i za první tři dny pracovní neschopnosti. Jaké dopady může tato novela mít na podnikatele?

Pracovní neschopnost: Kdo co hradí a kdy?

V současnosti se zaměstnancům vyplácí náhrada mzdy za prvních 14 dnů v pracovní neschopnosti. Ovšem až od čtvrtého dne, respektive od čtvrté zmeškané směny. Výjimku tvoří jen případy, kdy je zaměstnanci jako pacientovi nařízená karanténa – poté mu náleží náhrada za celé období. Tuto náhradu mzdy zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel. Pokud jde zaměstnanec nemocný delší dobu, od patnáctého dne pracovní neschopnosti má nárok na nemocenské dávky od České správy sociální zabezpečení.

Zvýší se počet krátkodobých pracovních neschopností?

Stávající úprava zákona s prvními třemi dny pracovní neschopnosti bez náhrady mzdy je účinná od roku 2009. Do praxe přinesla situace, kdy se zaměstnancům kvůli lehčím nemocem nevyplatilo zařizovat neschopenku, a tak raději nemoci přecházeli, nebo si na vyléčení vybírali placenou dovolenou. Díky této státní politice mohl v podstatě vzniknout i zaměstnanecký benefit v podobě tzv. sick days.

Už od července roku 2019 by ale mohla začít platit novela zákona, která by zaměstnancům přiznala náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. Předpokládá se, že by kvůli tomu měl být nárůst krátkodobých pracovních neschopností oproti dnešku dokonce až dvojnásobný.

Vyšší náklady pro zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele by to představovalo také výrazný nárůst nákladů. U dvoutýdenních nemocí by místo 11 dnů museli zaměstnanci najednou platit náhradu za dnů 14. Vyšší počet krátkodobých nemocí by také znamenal nutnost vykrývat výpadky pracovní síly pomocí přesčasů stávajících zaměstnanců, nebo hledáním posil na částečný úvazek. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce to ale nejsou zrovna růžové vyhlídky.

Náhrada? Změna sazeb na nemocenské pojištění

Stát zvažoval několik možností, jak nárůst nákladů zaměstnavatelům kompenzovat. Nakonec to vypadá, že se rozhodne pro snížení pojistného placeného zaměstnavatelem na nemocenské pojištění, a to o 0,2 %, tedy z 2,3 % na 2,1 %. Podle podnikatelů toto snížení ale navýšení nákladů nepokryje.

Nejasný je zatím také osud těch OSVČ, které se účastní nemocenského pojištění. Jich se totiž týká stejná sazba pojistného. Zatím ovšem není zřejmé, jestli bude snížení platit i pro ně.

E-neschopenky se zavést nestihnou

Doufalo se, že se před zrušením karenční doby podaří alespoň zavést nový systém e-neschopenek. Jedná se v podstatě o elektronickou evidenci dočasné pracovní neschopnosti, která by měla snížit administrativní nároky a umožnit zaměstnavatelům přístup k informacím od ČSSZ, ve kterých si ověří, jestli pracovní neschopnost jeho zaměstnance pořád trvá. Dnes už víme, že se zavést e-neschopenky před zrušením karenční doby nepodaří. Zatímco novela zákona by mohla být účinná už v polovině roku 2019, s nasazením elektronické evidence dočasné pracovní neschopnosti se počítá nejdříve na rok 2020.

Potřebujete pomoci? Obraťte se na nás.

Ohodnotit článek